Cestovní deník: Výměnný pobyt Německo 1. – 9. 10. 2012

1.den: ODJEZD

Je půl osmé a před Gymnáziem Dašická v Pardubicích se začíná tvořit skupinka studentů, kteří nemíří do této školy, ale jejichž dnešním cílem je naprosto odlišná škola – zhruba 600km vzdálené Marianum v německém městě Buxheim.

Posbírali jsme svačiny od spolužáků, přidali je k našim řízkům a vyrazili na cestu. Naše složení – 21 studentů, dvě paní učitelky a pan řidič – vydrželo bez újmy a beze změn až do konce výměnného pobytu.

Po pár svačících (a hlavně záchodových) zastávkách na devět hodin dlouhé cestě autobusem, jsme všichni jásali, když se objevila uvítací cedule města Buxheim. Rychlý úprk z autobusu a následná zvláštní chvíle, když jsme si uvědomili, že následující týden strávíme v naprosto cizích rodinách. Každý z nás byl ,,přiřazen“ ke svému hostiteli a po vyfocení česko-německých dvojic jsme odjeli do rodin.

2.den: BUXHEIM

Druhý den pobytu začíná probuzením v cizím pokoji a snídaní po německu. V 8 hodin se pak naše,,česká parta“ sešla v aule gymnázia a vydali jsme se prozkoumat Buxheim a jeho okolí. Během cesty jsme si vyměňovali zážitky a dojmy z doby strávené v rodinách. Každý dělal večer něco jiného. Někdo byl na tréninku, někdo sledoval televizi, jiný zase hrál na playstationu nebo slavnostně večeřel. Během vyprávění jsme došli k buxheimské radnici, kde nás krátkým filmem a vyprávěním o městě přivítal zástupce starosty. Z radnice jsme odcházeli s čokoládou v kapse a průvodcem města v tašce. Pokračovali jsme návštěvou kláštera kartuziánských mnichů (kteří můžou mluvit jen jeden den v roce-což by asi žádný z nás nezvládl), prohlídkou školy, obědem v jídelně a poté průzkumem nedalekého města Memmingen.

Naštěstí nám celý den naše paní učitelky ochotně překládaly to, co pan místostarosta i průvodkyně říkali, jinak bychom asi stěží odjížděli ,,domů“ s tolika novými informacemi. Druhý večer v rodinách už byl pro každého lepší, začínali jsme si více povídat a sbližovat se.

3.den: FEIERTAG

Dnes slaví Německo státní svátek – Den německé jednoty, takže někteří němečtí studenti využívají svého volna, přidávají se k nám a jedeme na výlet do Oberstdorfu. Tam jsme prošli skalní soutěskou Breitachklamm, popojeli k obřímu skokanskému můstku (vyjeli nahoru a kochali se výhledem na okolí), odtud nás autobus dovezl do nedalekého městečka, kde jsme měli rozchod, mohli nakoupit různé suvenýry, a poté jeli zpět ke svým náhradním rodinám.

4.den: SKYLINEPARK

Dnes je na programu Skylinepark- místo plné atrakcí (méně či více odvážných, každopádně náročných pro žaludek). Někteří z nás navštívili vystřelovací kouli, houpající se loď, otáčející se rameno, 4D kino, malou nebo velkou horskou dráhu, různé vodní atrakce (zkrátka vše, co šlo), jiným stačilo vyzkoušet jen něco. Ale myslím, že všichni si tento den báječně užili.

5.den : NEUSCHWANSTEIN

Na dnešní výlet do zámku Neuschwanstein se všichni těšili a myslím si, že ohromná stavba nikoho nezklamala. Navíc nás audioprůvodce v češtině seznámil i s vnitřními krásami tohoto zámku. Večer jsme strávili společně v aule školy, kde jsme se německým rodinám pochlubili svým programem, který jsme si pro ně připravili. Německé publikum ocenilo velkým potleskem jak náš společný zpěv národních písní, tak hru Vítka Pěčka na flétnu, Michala Kalouska na klavír a Filipa Trusiny na kytaru. Úspěch sklidil i přednes pověsti o Horymírovi a Šemíkovi. Poté jsme se báječně najedli, zahráli si obměnu hry ,,Chcete být milionářem“ a spokojeni odjížděli spát.

Více než půlka pobytu je za námi, němčina je pro nás téměř automatická, a tak se víkendu stráveného v rodinách bez češtiny nebojíme.

6. + 7.den: VÍKEND

Víkend sice trávil každý jinak, ale v neděli odpoledne se většina studentů sešla v restauraci a užívali si kuželky.

8.den: MÜNCHEN

V pondělí jsme jeli na celý den do Mnichova, kde jsme si nejprve za maximálního nadšení kluků prohlédli Allianz Arénu plnou fotbalových upomínkových předmětů, poté s naší, původem českou, mnichovskou průvodkyní prošli olympijským parkem, pak si každý mohl vybrat nový vůz v prodejně BMW  a na závěr jsme popojeli do centra Mnichova, kde nám byly uděleny drahocenné dvě hodiny rozchodu a my mohli ukojit své nákupní vášně nebo prozkoumat město (a jeho kavárny).

Strávili jsme poslední večer v rodinách, zabalili si svých ,,pět švestek“, nakoupené pohledy, suvenýry a naposledy ulehli do našich německých postelí.

9.den: NÁVRAT

Ráno nás čekalo společné focení, pro některé více, pro některé méně dojemné loučení a za vydatného deště jsme odjeli směrem Pardubice.

Naše první zastávka byla v Dachau, kde na nás dýchla hrůzostrašná (dnes už naštěstí dávná) atmosféra tohoto koncentračního tábora.

Poté nás autobus přibližoval směrem k česko-německým hranicím, za kterými jsme si v českém McDonaldu (zmatení uplynulým týdnem) stále ještě připravovali, jak říci svou objednávku v němčině a pomalu si zpátky zvykali na Českou republiku.

Cesta byla dlouhá, ale naštěstí bez nehod jsme dojeli až do Pardubic, kde jsme se každý vydal jiným směrem – do svých českých rodin.

Tereza Vejskalová
3.H