Přijímací řízení ve školním roce 2024/25
Ve dnech 11. – 16. 5. 2014 probíhala v Los Angeles prestižní přehlídka studentských vědeckých prací Intel International Science and Engineering Fair (zkráceně Intel ISEF). Kromě šesti studentů reprezentujících zde Českou republiku (3 za SOČ, 3 za Amavet) se na tuto akci přijela do USA podívat i jednadvacetičlenná skupina studentů a pedagogů vybraných v rámci projektu 100 vědců do středních škol Akademie věd ČR, jejímž členem měl jsem to štěstí být i já.
Pod vedením právě se z Kolumbie navrátivšího Romana Nerudy z Ústavu informatiky AV ČR se naše výprava 12. 5. 2014 časně zrána odebrala do Paříže, odkud jsme následně přeletěli do slunné Kalifornie. Přivítala nás zde pro Čechy nezvyklá vedra, nicméně s pomocí všudypřítomné klimatizace jsme se rychle adaptovali.
V následujícím týdnu jsme se věnovali čilé turistice a kromě cíle naší cesty – souteže ISEF – jsme navštívili i California Science Center a zde vystavený raketoplán Endeavour, Pacific Aquarium na Long Beach, Hollywood a Universal Studios, Griffith Observatory, Museum of Contemporary Art, Santa Monica Beach a jiná kouzelná místa losangeleské aglomerace.
Při návštěvě Intel ISEF jsme se mohli seznámit s více než tisícem projektů a vědeckých prací z rozličných oborů (od terénní biologie po matematiku) studentů z celého světa. ISEF je obecně velkolepá, gigantická a působivá událost, kde jen na odměny pro vítěze padne přibližně 5 milionů dolarů.
Nikdo se nerozhodl emigrovat, a tak jsme se s mezipřistáními v Atlantě a Paříži šťastně navrátili 18. 5. 2014 do České republiky.
Jak již bylo zmíněno, cesta byla součástí projektu Akademie věd 100 vědců do středních škol, který se snaží přiblížit studentům i učitelům vědeckou práci. V rámci něho byly ve všech krajích republiky uspořádány série přednášek známých vědců – tzv. intenzivní školy – na rozličná témata, jejichž účastnící se pak mohli ucházet o účast na cestě do LA.
Pozorný čtenář přijme jistě s podivem, že se zpráva o této cestě objevuje na školním webu s nemalým zpožděním. Lze to připsat na vrub jednak mé totální neschopnosti plynoucí z časových posunů, jednak mé lenosti. Je však záhodno (bez ohledu na uplynulý čas) poděkovat organizátorům Romanu Nerudovi a Lence Semerákové z Akademie věd a zvláště pak PaedDr. Ivaně Eliášové, díky které jsem se mohl do projektu 100 vědců zapojit.
Jiří Etrych 6.B
