7. 10. 2014
Drazí učitelé, milí studenti,
konečně jsme doma.
Ráno jsme naložili svá zavazadla do autobusu, naposledy se vyfotili se svými německými kamarády a vyrazili na cestu. Ta ale nebyla přímá. Hodinovou zastávku jsme měli v Dachau. Ačkoliv se Vám tato zastávka může zdát nevhodná, z našeho pohledu byla poučná.
Po překročení hranic jsme se stavili v Mc Donald’s na Rozvadově, kde jsme potkali pana Jiřího Paroubka s jeho ženou Petrou. Dovolila jsem si ho poprosit o společnou fotografii, protože taková příležitost se často nenaskytne.
V závěru výměnného pobytu bych chtěla moc poděkovat paní profesorce Dlouhé a paní profesorce Matyášové, že už po sedmé domluvily skvělou akci, panu řidiči za to, že nás všude dovezl, vedení našeho i buxheimského gymnázia, že tuto akci povolilo a v neposlední řadě i všem studentům, kteří se výměnného pobytu zúčastnili, protože bez nich by to nešlo.
6. 10. 2014
Drazí učitelé, milí studenti,
3. 10. 2014:
Drazí učitelé, milí studenti, milovníci zvířat,
2. 10. 2014:
Drazí učitelé, milí studenti,
Dnes jsme se nevzdálili daleko z Buxheimu, byli jsme se podívat na místní radnici, v místním klášteře a na vyučování gymnázia, neopomenuli jsme ani prohlídku sousedního Memmingenu.
Nejprve jsme se pozdravili s druhým buxheimským starostou a již tradičně jsme shlédli krátký film o Buxheimu. Na gymnáziu jsme nahlédli do vyučovacích hodin našich německých kamarádů. Odcházeli jsme však se smíšenými pocity. V divadle, které je součástí gymnázia, jsme se nechali poučit o diagonále na jevišti, jenž jsme využili na společném večerním vystoupení.
Hřebem celého večera byl, jak už jsem zmínila, společný večer v aule gymnázia. Každá rodina přinesla něco dobrého k snědku a všichni jsme se společně bavili. My jsme Němcům na úvod zazpívali písně Šrouby a matice od skupiny Mandrage a Vinaři od skupiny Chinaski. Následovala krátká prezintace, po níž se v aule rozezněla píseň Hallelujah a to hned ve dvojjazyčném provedení (anglickém a německém). Nenechali jsme však nic náhodě a rovnou jsme našim přátelům ukázali, že kromě volejbalu umíme i tancovat, a to jak jive, tak i polku. Završením našich dovedností byla hra na příčnou flétnu a klarinet, nebo hra na klavír. Nemůžu však opomenout Jakubovu prezentaci fotek, s kterou jsme si připomněli výměnný pobyt z minulého školního roku.
Další program řídili naše žaludky, a to hned ve dvou fázích. V první fázi jsme se najedli dobrého a sytého jídla, v fázi druhé jsme lahodně ochutnávali všechny možné dezerty a zákusky. Domů jsme odjížděli až v pozdních večerních hodinách.
Doufám, že se zítra nikdo nezaspí a že se u autobusu sejdeme včas.
Markéta Nováková, 3.H
1. 10. 2014:
Drazí učitelé, milí studenti,
Pokud máte pocit, že Váš život se podobá jízdě na horské dráze, můžete si být jistí, že se Vám to jen zdá. Dnes jsme na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je, nechat se vystřelit v železné kouli do 90 m výšky, viset hlavou vzhůru, letět vzduchem 120 km/h rychlostí, padat volným pádem a podobné šílenosti. Naše žaludky musely celých 6,5 hodiny odolávat nejtěžším zatěžkávacím zkouškám, které Skylinepark nabízí. Pro ty méně odvážně se samozřejmě našlo například ruské kolo, zvířecí koutek, jízda divokou řekou, obyčejné houpačky, nebo řetízkový kolotoč. Nechybělo ani 4D kino a spousta stánků s občerstvením, kde jsme si mohli odpočinout a nabrat nové síly! Neodradilo nás ani špatné počasí, které nás ráno vítalo.
Jemné mrholení, které nás se vstupem do Skylineparku čekalo, nemělo dlouhého trvání, a tak jsme se již kolem poledne mohli občas slunit na zpod mraků vykukujícím slunci. Odpoledne se téměř vyjasnilo a se slunečným počasím přišla i dobrá nálada obsluhy Skylineparkových atrakcí. Ale horské dráze našeho života se to ani v nejmenším nepodobalo. Bylo to mnohem horší!
Hlasitý křik bylo slyšet každou chvíli. Jediná věc, kterou Skylinepark nenabízí je nuda.
Pokud se chcete, lidově řečeno, odvázat, ale přitom zůstat pevně sedět v dobře zabezpečené sedačce, neváhejte Skylinepark navštívit.
Markéta Nováková, 3.H
30. 9. 2014:
Drazí učitelé, milí studenti, milovníci Sehenswürdichkeiten,
Slyšeli jste někdy o zámku Neuschwanstein? Neuschweanstein je zámek v Allgäu, nedaleko obce Schwangau u Füssenu, který nechal postavit Ludvík II. Bavorský. Wiki říká, že jde o jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších turistických cílů v Německu. O tom jsme se sami přesvědčili, když jsme se permanentně střetávali se spoustou návštěvníků pocházejících nejen z Evropy, kterým jsme nabízeli foto za 0,5€ s naším maskotem v sobí čepici. Na Marienbrücke jsme vedle moderních visacích zámků i my zanechali malou vzpomínku na naše gymnázium.
Naproti zítřejší předpovědi počasí věříme, že se nám návštěva ve Skylineparku vydaří.
Markéta Nováková 3.H
29. 9. 2014:
Drazí učitelé, milí studenti,
posíláme Vám pozdrav z německého Buxheimu.
Kolem osmé hodiny ranní jste nás mohli vidět, jak netrpělivě postáváme s našimi kufry před gymnáziem. Sebrali jsme odvahu a přihlásili se na výměnný pobyt v Německu. Cesta autobusem nám trvala osm hodin, to proto, že dálnice byla dnes mírně ucpaná, zároveň proto, že jsme se zastavovali na Rozvadově, abychom se občerstvili v místním Mc Donald’s a také proto, že Buxheim je od Pardubic vzdálený přes 600km. Nicméně jsme neklesali na mysli. V autobuse jsme rozezvučeli kytaru a prosili Davida M., aby přestal zpívat.
Odpoledne a večer jsme věnovali seznámení se s německou rodinou. Zítra se vydáme na Neuschwanstein, mělo by být hezké počasí.