Třetí místo na republikovém finále v přespolním běhu

Studenti našeho gymnázia Pavel Hladík, Vojtěch Novotný, Jonáš Fencl, Martin Šimáček, Jan Pokorný a Jan Jurica vybojovali dne 22. října 2014 bronzovou pozici na republikovém finále v přespolním běhu.

Byla středa 22. října roku 2014. Ten den přišlo do našich krajů náhle chladno, vlhko a nepříjemně ostrý vítr. Pro obyčejné lidi běžný den, kdy ráno vstanou a jdou do práce nebo do školy. Třeba do našeho gymnázia, kde pak celý den sedí a někteří třeba i poslouchají, co nového se je jejich učitelé snaží naučit. To však neplatilo pro šestici studentů a jednu paní profesorku z našeho gymnázia. Ti se totiž to ráno vydali do Hradce Králové do areálu Stříbrného rybníka, aby se zde zúčastnili republikového finále v přespolním běhu.

Ráno, když jsme dorazili na místo konání, už samotná organizace závodu značila, že tento závod bude na naprosto jiné úrovni než té, na kterou jsme byli zvyklí z oblastních kol v přespolním běhu. Týmy z dvou krajů dostaly k dispozici jednu chatku, která jim měla sloužit jako šatna. Naši chatku jsme sdíleli s týmem z Olomouckého kraje. Naštěstí jsme nemuseli překonávat jazykovou bariéru, protože se s námi nikdo nebavil. Věci jsme odložili do volného pokoje a začali se připravovat na vrchol této krátké sezóny přespolního běhu, jenž pro nás začala teprve před 23 dny na okresním kole, kde ještě zdaleka nikdo nečekal, kam až nás dovede náš úspěch.

Bylo nás šest, tedy vlastně sedm, protože nesmím zapomenout na paní profesorku Mgr. Ludmilu Pačovskou, která nás až jsem dovedla a jíž patří patřičný dík. Šest běžců, jeden tým ve složení Pavel Hladík, Vojtěch Novotný, Jonáš Fencl, Martin Šimáček, Jan Pokorný a Jan Jurica. Všichni výteční běžci, jenž byli připraveni reprezentovat naši školu, jak nejlépe dovedou. Napětí před závodem rostlo a my si ještě naposledy prošli celou trať dokola, aby nás na ni nepřekvapila žádná zatáčka, žádná zborcená lavička nebo vystrčený kořen.

Jelikož jsme byli na republikovém finále, celému závodu musel předcházet zahajovací ceremoniál, který jsme si také s týmy z celé republiky čestně protrpěli. Následovalo už jen pořádné rozcvičení a rozběhání a pak už jen čekání na ten správný start. A bylo to tady, my a dalších 84 závodníků stálo na startovní čáře a čekalo na výstřel, abychom poté mohli všichni v té ohromné lavině zuřících běžců vyrazit vstříc nepřízním trati dlouhé přibližně 4,5 kilometru. Ano, opravdu jsme na výstřel čekali, ale marně. Startovací pistole naneštěstí dvakrát selhala a všichni jsme tedy už začínali být opravdu rozzuření. Nakonec hlavní startér oznámil, že se poběží na písknutí. Ozvalo se tedy dlouhé zahvízdání a závod započal.

Školní přebory jsou vždy záležitostí týmů nikoli jednotlivců. Nezáleží na tom, jestli vyhrajete, pokud ostatní budou až na konci. Naopak nevadí, když náhodou prohrajete, pokud vás zbytek týmu jistí na předních pozicích. Na trati proti nám běželo pár dobrých týmů, všichni měli jednotné dresy a hnali se za vítězstvím jako na mistrovství světa. A pak jsme mezi nimi byli my, jeden vytahanější triko víc než druhý. Běželi jsme, pozice a celkové umístění se neustále měnilo. Nedávali jsme moc šanci nějakému ceněnému umístění, ale přesto jsme prostě běželi. Běželi, protože v těch pár minutách prostě nic jiného nebylo. Prostě jsme běželi a viděli ty udýchané bytosti okolo nás, jak také uhánějí kupředu a snaží se překonat své tělesné limity, avšak někteří na to prostě neměli. Jako tým jsme startovali a jako tým jsme také doběhli. Všichni jsme doběhli udýchaní, někteří dokonce s křečemi, ale všichni jsme dokončili.

Výsledky byli sečteny a my čekali na oficiální vyhlášení. Prostě jsme chtěli slyšet, které ty školy byly na prvních třech místech. Jak se dalo čekat, na prvních dvou skončili týmy plné lyžařů a triatlonistů. A pak hlásili třetí místo: „Gymnázium Pardubice Dašická!!!“ Na republikovém finále v přespolním běhu jsme vybojovali třetí místo. To bylo něco neuvěřitelného. Všichni, každý z nás buď třeštil oči, nebo skákal radostí. Nikdo tomu nemohl uvěřit, ale byla to pravda. Vybojovali jsme si sedm bronzových medailí. A co je hlavní, vyběhli jsme si pohár. Bylo mi ctí být toho součástí.

Jan Jurica, 7.B

související:

Přespolní běh krajské kolo | Přišli, zaběhli, zvítězili