Studentka Jana Sekerová (třída 8. A) již potřetí zvítězila v soutěži o nejlepší recenzi, kterou každoročně vyhlašuje Východočeské divadlo Pardubice.
Tučňáci na arše: Milé dílo s hravým srdcem
Městské divadlo by mělo mít repertoár tak široký, aby dokázalo uspokojit co nejširší spektrum diváků. Východočeské divadlo Pardubice proto nezapomíná ani na ty nejmenší, pro něž uvedlo původně německý titul Tučňáci na arše. Musejí se ale tohoto roztomilého dílka bát dospělí?
Inscenace současného německého dramatika Ulricha Huba vůbec není autorovým prvním počinem na poli tvorbypro děti. Hra z roku 2006 s původním názvem An der Arche um acht („V osm na arše“) je třetím kouskem do sbírky děl pro děti s tučňáčí tematikou. V tomto případě se setkáváme se třemi tučňáčími kamarády, kteří se ve své antarktické domovině už trochu nudí. Nový impuls přichází ve chvíli, kdy jim bílý holub doručí zprávu o blížící se potopě. Všechna zvířata se však mohou zachránit tím, že jeden pár od každého druhu nastoupí na Noemovu archu. Jenže co si počnou tučňáci, když jsou tři?
Hra, zasazená do prostor Malé scény ve dvoře, je vlastně takovou nenásilnou formou polemiky o Boží existenci, jež s vtipem líčí pro nás dospělé notoricky známý příběh o Noemově arše. Aktuální překlad Michala Kotrouše je nesložitý, ale zároveň hybný a ne příliš primitivní. Navíc v sobě tato inscenace s přívlastkem „pro děti“ skrývá několik opravdu vydařených vtípků, které ocení i (či můžeme říct především) dospělí diváci. Komu jdou slova chvály na vrub, tak to je režisér Marián Pecko, který Tučňáky uzavíral svůj letošní režijní dvojboj. Pravidelní diváci si nemohou nepovšimnout Peckova nezaměnitelného rukopisu – výtvarnost, pohybová náročnost a záliba ve studených barvách. To vše je v Tučňácích obsaženo a to vše tvoří dokonale sladěnou kompozici. Peckova režie je zkrátka vždy vkusná a vždy neotřelá s jasnou invencí.
Kvalita inscenace samozřejmě také stojí na jejích představitelích. Trojici tučňáků ve složení Veronika Macková, Petr Borovec, Jana Ondrušková sekunduje bílý holub v podání Ladislava Špinera. Ačkoli se jedná o představení pro děti, žádný z účinkujících nemá příliš potřebu přehrávat či karikovat, herectví je úměrné stylizaci v Peckově stylu. Navíc všichni z obsazených působí jako přirození interpreti komiky, která takto nabývá na lehkosti.
Výprava laděná do bíla je rovněž dílem režiséra Pecka, titul dovoluje jejímu autorovi vložit do realizace díla určité hračičkovství, jak se stalo i zde. Peckovy inscenace jsou pravidelně doprovázený hudbou Róberta Mankoveckého a Tučňáci nejsou výjimkou, dokonce zde uslyšíme i dvě jednoduché písně v podání účinkujících.
Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, Tučňáci na arše jsou milé a inteligentní představení, které dětem rozšíří obzory a dospělým polechtá bránice. Opravdu nezáleží na tom, jaký máte k biblickým motivům vztah, neboť tato hravá forma zaručeně pobaví úplně každého. Vezměte proto své širé příbuzenstvo a jděte na Malou scénu na roztomilou komedii Tučňáci na arše, určitě se budete dobře bavit.
Psáno z premiéry 1. března 2015
Jana Sekerová, 7. A, Gymnázium Pardubice, Dašická 1083