Přijímací řízení ve školním roce 2024/25
Jako každý rok nás i letos navštívila skupina studentů z německého Buxheimu. V pondělí 4. dubna 2016 kolem páté hodiny odpoledne jsme již všichni nadšeně očekávali příjezd našich německých přátel. Po nadšeném přivítání se každý z nás s „tím svým“ vydal domů. Následoval týden mnoha společných výletů a akcí.
Hned v úterý si němečtí žáci prošli pardubickou radnici a poté měli možnost vidět, jak probíhá naše každodenní vyučování. Úterní program byl zakončen společnou hrou, při které jsme svým německým přátelům prezentovali některá důležitá fakta o našem městě. Příštího dne nás čekala procházka po Praze se zhlédnutím jejích nejdůležitějších pamětihodností. Čtvrtek jsme strávili v Lidicích prohlídkou expozice a muzea, která byla spojena s výkladem doktora Kyncla. Nesmím zapomenout ani na páteční návštěvu Kutné Hory, kde nám milá paní průvodkyně ukázala chrám sv. Barbory, kostnici nebo stříbrné doly. V sedm hodin večer téhož dne jsme se pak všichni sešli ve školní jídelně připraveni na tzv. „Bunter Abend“, kde němečtí i čeští studenti předvedli svá vydařená vystoupení, videoprezentace a kde nechybělo ani výborné občerstvení připravené našimi rodiči.
Individuální program jsme většinou trávili společně. Každý večer jsme se vydali někam hrát bowling či kulečník nebo k někomu domů. Jednoho dne si například každý z nás se svým německým společníkem koupil pizzy. Ty jsme si pak v krabicích odnesli do parku na trávník a tam je společně snědli.
O víkendu několik z nás i přes nepříznivé počasí vyrazilo na výlety (Kunětická hora, Adršpach atd.). V sobotu večer se jako každý rok konala proslulá párty u Davida Marela, kde se všichni pořádně najedli, nadšeně se bavili s ostatními nebo zpívali písničky s doprovodem kytary. V neděli jsme se všichni naposledy setkali v parku Na Špici, abychom opékali špekáčky, zpívali u ohně nebo hráli míčové hry na hřišti. Pár z nás zůstalo ve městě až do pozdních večerních hodin, neboť se nikdo netěšil, až němečtí přátelé příštího dne zase odjedou.
Výměnný pobyt byl zakončen společným focením před naší školou. Následovalo zdlouhavé loučení, při kterém se všichni smutně objímali a domlouvali si příští setkání.
Němečtí žáci v Pardubicích strávili týden a plni dojmů se vrátili zpět domů. Doufám, že se jim u nás líbilo a budou na letošní výměnu ještě dlouho vzpomínat, případně přijedou příští rok znovu. Výměnný pobyt v Německu patří podle mého názoru k nejlepší části celého školního roku.
Nakonec bych chtěla poděkovat učitelům a některým našim spolužákům za skvělou organizaci a příští rok se budu znovu těšit na německé přátele.
Barbora Kmentová, 5. B
