Přijímací řízení ve školním roce 2024/25
5. 9. 2016 – den 1.
V pondělí 5. 9. 2016 jsme se krátce před sedmou hodinou ranní vydali na cestu do německého městečka Sebnitz, v němž se nachází středisko KiEZ. Bez problémů, s laskavou pomocí paní Krpatové, jsme nastoupili v Pardubicích, přestoupili v Praze a Děčíně a následně pak i vystoupili v Sebnitz. Po krátké, ale namáhavé cestě jsme dorazili na místo. Ihned jsme se ubytovali a šli na oběd (vcelku chutné špagety).
Odpoledne jsme zahájili jazykový pobyt animací společně s našimi německými protějšky, kteří za námi přijeli z gymnázia v Drážďanech. Zpočátku byli všichni spíše ostýchaví a zamlklí, postupně jsme se ale rozmluvili, nebo spíš rozhýbali, protože pro dorozumění bylo potřeba jak jazyka, tak i rukou a nohou. Během jazykového programu jsme se seznámili i s areálem střediska KiEZ.
Několik odvážlivců si pak ještě zahrálo fotbal, ale přišlo několik dešťových přeháněk a tak jsme se po hodině raději usušili a zahráli si stolní tenis. Večerní program nabízel kuželky (v soutěži národů jsme porazili německé kamarády o fous) a nebo diskotéku – na tu se zatím nikdo neodvážil :-). Zítra nás čeká celodenní výlet s GPS navigací do Saského Švýcarska. Snad se všichni vrátíme ve zdraví.
6. 9. 2016 – den 2.
Ráno bylo sice ještě mlhavé, ale během dne se vyčasilo a odpoledne již bylo slunečné. Na programu jsme měli celodenní výlet s GPS navigací. Vše jsme zvládli bez potíží, našli jsme všechny postupné body, kešky i německou skupinu, se kterou jsme se měli setkat na nejvyšším bode – Kleiner Bärenstein. Unaveni, ale spokojeni jsme se vrátili do KiEZu a večer jsme věnovali nácviku programu pro společný večer, stolnímu tenisu a odpočinku. Zítra vyrazíme do lanového centra a pokusíme se něco vytesat z pískovce :-).
7. 9. 2016 – den 3.
Dnešní den jsme začali s programem o něco dříve než obvykle. Rozdělili jsme se do 2 skupin, jedna skupina začínala v prostoru KiEZu s „uměleckou“ činností, druhá skupina vyrazila do blízkého lanového parku. „Umělci“ nejprve kreslili portrét svého německého kamaráda a pak vytesávali z pískovcového kamene ruce, zvířátka nebo písmena. Po celou dobu nad všemi bděla paní Stöbl, která svou energií nahradila i částečnou jazykovou bariéru. Mnohé výtvory byly skutečně velmi pěkné, ale bohužel příliš těžké na převoz domů. Škoda. Lanový park byl podobný parkům v Čechách a tak pro většinu z nás nepředstavoval žádný problém. Odpoledne se obě skupiny vyměnily a na závěr jsme si všichni mohli prohlédnou svá díla a porovnat své umělecké nadání.
V 19 hodin začal náš společný česko-německý večer. Nejprve se podával klasický český guláš s knedlíkem a bramborový salát s párkem. Najedli jsme se a mohl začít program. My Češi jsme zazpívali sborově dvě známe písně, Adam Brebera zahrál na klavír úvodní píseň z filmu Piráti z Karibiku a Anička Kristlová nadchla svou gymnastickou sestavou. Na závěr jsme předložili německým žáků krátký kvíz o České republice a Pardubicích a pomohli jim s jeho vyhodnocením. Krátce před půl devátou jsme předali své dárečky německým kamarádům a obdrželi pozornosti od nich. Odvážlivci pak ještě navštívili „srdíčkovou“ diskotéku a pak už byl čas jít spát.
8. 9. 2016 – den 4.
Dopoledne jsme strávili u jazykové animace, hodnotili uplynulé dny a hráli fotbal. Hned po obědě jsme vyrazili na nádraží a odtud do městečka Neustadt, kde se nachází Aquapark Mariba. Do sytosti jsme se vyřádili v bazénu, na tobogánu i při vlnobití a večer se vrátili zpět do Sebnitz. Večerní program – zumbu – využili jen ti nejvytrvalejší a nejodvážnější z nás :-). Ostatní začali s úklidem a přípravou na zítřejší návrat domů.
9. 9. 2016 – den 5.
Pro mnohé z nás začal tento den neobvykle brzo, protože stav našich pokojů vyžadoval delší úklid. Nakonec jsme všichni všechno zvládli a v půl desáté, po rozloučení s našimi německými kamarády a místním personálem, vyrazili k nádraží. Cesta do Pardubic proběhla v klidu, jen s několikaminutovým zpožděním při přestupu v Děčíně. Ve 14:50 už jsme byli doma, v Pardubicích.
Milí žáci, dovolte mi, abych vám poděkovala za příjemně strávený týden. Všichni se účastnili naplánovaných činností velmi aktivně, chovali se téměř vzorně a zanechali v Německu velmi dobrý dojem nejen o sobě, ale i o naší škole a českých dětech obecně. Děkuji.
Zuzana Burianová
