Portugalsko ve zkratce

Týden mezi 5. a 12. květnem 2018 strávila skupina studentů z prvních a pátých ročníků v kraji galského kohouta, korkových dubů a nekonečných vinic. V rámci studia angličtiny se zúčastnili výměny s portugalskými studenty ze školy Escola secundaria de Penafiel.

A jak se nám tam líbilo? Myslím, že i když nám počasí nepřálo (naši domorodí přátelé tvrdili, že takovou zimu tu nemají ani na Vánoce), tak jsme si pobyt doopravdy užili. Opravdu nás překvapilo, když jsme z letadla vystoupili v oblečení uzpůsobeném na české tropy a v Portu nás přivítalo pošmourno, ledový déšť a teploměr ukazující pouhých čtrnáct stupňů Celsia. Ale o to vřelejší bylo uvítání ve škole, kde na nás kromě našich přátel a jejich rodin čekal i raut.

Druhý den jsme nakoukli do portugalských tříd a podívali se, jak zde probíhá vyučování. Velmi jsme obdivovali hezkou moderní budovu školy obklopenou zelení. 

Ve čtvrtek nám program dosti překazilo počasí. Při návštěvě Penafielského muzea nám déšť ještě tolik nepřekážel. Přeci jenom na okukování vitrín s archeologickými střepy ze starořímských dob sluneční svit zas tak nepotřebujete, ale jakmile jsme se vydali na procházku romanticky historickými uličkami města, bez deštníků jsme se neobešli. Hru, která nás měla provést malebnými zákoutími Penafiel, některé týmy dokonce vzdaly. Promočení jsme se sešli ve škole a poobědvali ve školní jídelně. Odpolední program do ruin Mozinho byl zrušen, protože stále lilo jako z konve. Proto jsme celé odpoledne pobývali ve škole, krátili si čas hraním různých her a trochu bojovali s portugalskou neochotou cokoliv podnikat, když prší.

Nazítří se již počasí trochu umoudřilo, a tak jsme odjeli do přímořského města Viana. Nejprve jsme navštívili bývalou záchrannou loď Gill Eanes. Náš průvodce mluvil poutavě a vtipně a dozvěděli jsme se mnohé perličky ze života námořníků. Následně jsme si osladili život místním pečivem připomínajícím koblihy, ale plněné krémem. O kulturní část dne se postaral folklórní sbor, který nám předvedl tradiční tance. Výhled, který jsme spatřili odpoledne od kostela Santa Luzia, doslova rozzářil náš zájezd. Konečně totiž vysvitlo slunce a my si díky tomu mohli toto báječné místo opravdu vychutnat. Večer jsme ještě sledovali přehlídku místních talentů v městské hale, ale to už se nám dost zavíraly oči, protože půlnoc opravdu nebyla daleko.

Víkend jsme strávili v rodinách, a proto měl každý jiný program. Velké oblibě se těšila zejména návštěva města Porto nebo zápasu v kolečkovém hokeji.

V pondělí jsme se do Porta podívali hromadně a jeho krásy jsme si prohlédli z oken překrásné historické tramvaje. A protože konečně přišlo nádherné počasí, tak jsme se s radostí ještě prošli proslulými úzkými uličkami. Odpoledne jsme se několik hodin vyskytovali na pláži, bohužel nám zakázali se koupat. Tak jsme alespoň hráli hry na písečném hřišti. Ale protože paním učitelkám byla zima, tak jsme odjeli dříve a stihli se ještě podívat do nákupního centra.

Během našeho posledního dne jsme navštívili Quinta da Aveleda, což je něco jako rodinná farma s rozsáhlým komplexem zahrad. Oslovily nás zejména nádherné květiny, malebná zákoutí a vůně v sálu s brandy. Nakonec jsme ještě ochutnali sýry vyrobené zde na farmě. Pak už nás čekalo pouze závěrečné pohoštění a cesta domů. Kvůli zpoždění letu jsme v Praze přistáli krátce před půlnocí.

Lenka Brancuská, 5. B