Cesta za pitnou vodou

V rámci projektového týdne se žáci 4. ročníků osmiletých gymnázií zúčastnili exkurze do míst, kde vzniká pitná voda pro náš region. Přinášíme dvě reportáže psané účastníky exkurze.

Úpravna pitně vody Hrobice

Dne 6. května 2019 jsme slabě před 9. hodinou vyrazili do úpravny pitné vody v Hrobicích.

Na místě jsme byli rozděleni do dvou skupin, které se vydaly na exkurzi. Dva pracovníci úpravny vody nám ukázali většinu prostor a vysvětlili nám celý proces čištění. Zjistili jsme, že voda nejdřív prochází ozonizací, která zabije mikroorganismy. Poté se do ní přidává hydroxid vápenatý a manganistan draselný. Tyto látky způsobí chemickou reakci, která vodu zbaví železa a manganu. Dále se voda filtruje samospádem od hrubých nečistot, pak teče do filtru drobných nečistot, který využívá zachytávání malých částic v aktivním uhlí. Voda se potom čerpá do vodojemů a dostává se pomocí vodovodů do Pardubic, Hradce Králové a Náchoda.

Dozvěděli jsme se, že voda dodávaná k nám z Hrobic patří mezi ty kvalitnější v ČR a zároveň je ve srovnání s balenou vodou neuvěřitelně levná.

Myslím, že se většině třídy exkurze líbila a přinesla nové vědomosti.

Tomáš Nejezchleb, Jakub Šnábl

(Ne)dostatek vody

„Máme zpracovaný plán na pět let. Ale co bude potom, to nikdo neví,“ svěřuje se zaměstnanec úpravny vody v Hrobicích. „Před nějakými padesáti lety se stačilo jenom nahnout přes okraj a nabrat vodu do hrnečku. Dnes voda dosahuje jenom do výšky nějakých dvou a půl metru z celkových patnácti.“

Nebývalé sucho posledních pěti let je tedy znatelné a hrobická úpravna vod, jež by na zásobení pardubických domácností v případě prohlubujícího se sucha nestačila, což může kompenzovat přikupováním pitné vody z chrudimských a hradeckých zdrojů, tuto situaci registruje, ale víc s tím dělat nemůže.

Tyto informace nám byly s úsměvem na tváři sděleny místním pracovníkem, jenž se 6. května 2019 stal zároveň naším průvodcem po úpravně. Seznámil nás s procesem úpravy vody, postupy v případě úniku chloru, faktem, že voda se do domácností dopravuje přes vodojem na Kunětické hoře, a nezapomněl zmínit, že mezi balenou a kohoutkovou vodou v kvalitě není žádný rozdíl. Tedy kromě toho, že by ta balená před spotřebou někde delší dobu stála a mohla by tak změnit své složení v neprospěch své biologické kvality. Ale má krásný plastový obal…

A. Kristlová, K. Mrkvičková, A. Bayerová, A. M. Šošková