Z archivu webu se podařilo rekonstruovat původní text z roku 2001 tehdejšího ředitele gymnázia RNDr. Josefa Kubáta psaný pro webové stránky školy:
Počátky středního školství v Pardubicích sahají do 16. století. V roce 1543 založil Jan z Pernštejna latinskou školu, kterou spravoval Martin Bacháček, pozdější rektor pražské Univerzity. První gymnázium vzniklo v roce 1728, ale v roce 1777 bylo jako řada jiných gymnázií zrušeno. Průmyslový rozvoj města si vynutil v roce 1854 otevření nižší reálky, která byla v roce 1863 rozšířena o vyšší reálku. Jejím významným ředitelem byl pardubický rodák Jiljí Vratislav Jahn, spisovatel, básník, autor učebnic, poslanec říšského sněmu. Pardubičtí konšelé se o znovuotevření gymnázia příliš nepokoušeli.
Teprve počátkem 20. století, kdy město mohutnělo, počet studované inteligence stoupal též zásluhou státní průmyslové školy, která byla otevřena v roce 1899, znovu vítězí přesvědčení o potřebě otevření gymnázia. 21. července 1909 poslanecká sněmovna přijala resoluci vyzývající vládu k založení ústavu a skutečně ve finančním rozpočtu pro rok 1910 se dostalo gymnáziu císařského schválení. Nový ústav byl umístěn provizorně ve Smilově ulici a 21. září 1910 bylo zahájeno vyučování v 1. třídě.
V témže roce vzniklo v Pardubicích spolkové dívčí gymnázium Boženy Němcové. Začátky nemělo lehké. V roce 1924 bylo státní gymnázium změněno v gymnázium reálné a třídy dívčího gymnázia byly k němu připojeny. V roce 1941 byla reálka přeměněna na reálné gymnázium a v roce 1942 obě gymnázia spojena. Škole hrozilo uzavření v roce 1943, kdy 5 žáků 7. třídy bylo zatčeno. Dva ze zatčených, Jaroslav Pácl z České Třebové a Miroslav Potůček z Přelouče, byli v únoru 1943 v Drážďanech popraveni. Po osvobození v roce 1945 prošlo gymnázium až příliš častými organizačními změnami, jimiž se někdy více, někdy méně úspěšně hledala cesta, aby tento typ školy dobře připravoval své žáky a absolventy hlavně k dalšímu vysokoškolskému studiu.
Dnes je gymnázium v budově v Dašické ulici, která byla postavena v roce 1976. V školním roce 1999/2000 má ve 29 třídách 867 žáků. Výuku zabezpečuje 60 interních i externích učitelů. Délka studia je 4, 6 a 8 let, přičemž v letošním školním roce budou již počtvrté maturovat studenti víceletého gymnázia.
Za 89 let trvání školy učilo na gymnáziu několik set učitelů, školu absolvovalo více než 10 000 maturantů. Někteří z nich dosáhli vynikajících úspěchů v naší vědě a kultuře, v oblasti politické a sportovní. Z uvedeného velkého počtu absolventů připomeňme v oblasti vědy Dr. Emila Hadače – vědeckého pracovníka botanického ústavu, vědecké pracovníky Dr. Věru Haškovou a Dr. Milana Haška, profesora fakulty dětského lékařství Dr. Otakara Hněvkovského. Mezi absolventy je významný představitel československé a české architektury Ing.arch. Miroslav Řepa, profesor archeologie Dr. Bedřich Svoboda, bývalý přednosta očního oddělení pardubické nemocnice Dr. Jan Iserle, z mladší generace profesor matematiky Západočeské univerzity Dr. Pavel Drábek a docent Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze Dr. Jan Kratochvíl. Absolventy pardubického gymnázia jsou malíř František Emler, herci František Filipovský a Jiří Bartoška, básníci Petr Kabeš, Vlastimil Maršíček, Jiří Pištora, Vladimír Vokolek a Jiří Gruša, který je v současné době velvyslancem ČR v Rakousku. K úspěchům pardubického sportu i na mezinárodním poli významně přispěli z našich absolventů hokejisté Stanislav Pryl, Jiří Novák, Václav Haňka, František Musil a Dominik Hašek,krasobruslařka Věra Suchánková, v současné době na šachovnicových polích slaví úspěchy Jan Votava. Mezi první absolventy gymnázia v roce 1919 patřil Dr. Karel Rudolf Krpata, úspěšný pardubický advokát, historik, dramatik, autor hry „Mistr ostrého meče“, kterou uvedlo Východočeské divadlo. V roce 1918 mezi prvními absolventy byla též Dr. Emmanuela Prátová-Nohejlová, profesorka Filosofické fakulty UK, historička a vynikající odbornice v oblasti numismatiky.
Za vlády Pernštejnů vzniklo úsloví „Skví se jako Pardubice„. Všichni zaměstnanci školy, studenti a absolventi školy jistě udělají vše pro to, aby uvedené úsloví platilo i v současné a budoucí době.
Josef Kubát
ředitel školy