Klasifikační řády: archiv

Klasifikační řád 2015/2016

1.                 Úvodní ustanovení

1. Tento klasifikační řád je vydán v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a s vyhláškou 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a s vyhláškou č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání.
2. Tento klasifikační řád je nedílnou součástí školního řádu a je platný a závazný pro všechny účastníky výchovně vzdělávacího procesu, který se uskutečňuje na Gymnáziu, Dašická 1083, Pardubice.

2.                 Pojetí a předmět hodnocení a klasifikace

1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
2. Hodnocení postihuje průběh a výsledky vzdělávání, je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné.
3. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů, je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
4. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.
5. Klasifikace není cílem výchovně vzdělávacího procesu.
6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a souhrnná.
7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
8. Souhrnná klasifikace žáka se uskutečňuje na konci prvního a druhého pololetí.
9. Předmětem klasifikace jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov, schopnost používat osvojených vědomostí, dovedností a návyků v konkrétních situacích a chování žáka podle požadavků vnitřního řádu školy.
10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
11. Celkový prospěch a celkové hodnocení žáka se stanovuje na konci každého pololetí.
12. V obou pololetích se hodnotí mimořádné výsledky dosažené v některém vyučovacím předmětu a v některých druzích činnosti (přírodovědných, technických, uměleckých, sportovních aj.) a navrhují se pochvaly.

3.                 Zásady klasifikace

1. Základem klasifikace je tzv. kladná klasifikace, tj. hodnotí se to, čeho již žák dosáhl.
2. Při průběžné i souhrnné klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen „učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
3. Učitel řádně zdůvodní každou klasifikaci žákovi, popř. jeho zákonnému zástupci.
4. Žák má právo se vhodným způsobem ke klasifikaci vyjádřit.
5. Učitel umožní žákovi v odůvodněných případech opravu nepříznivé průběžné klasifikace.
6. Při souhrnné klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
7. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována v článku 8 odst. 5. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

4.                 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

1. Učitel je povinen vést průkaznou evidenci o klasifikaci žáka. Při případné kontrole musí být na jejím základě schopen odůvodnit klasifikaci.
2. Minimální počet známek a formu zkoušení v jednotlivých předmětech stanoví příslušné předmětové komise. Rozhodnutí předmětové komise je zaznamenáno v příloze tohoto klasifikačního řádu, která je jeho nedílnou součástí. Tato informace je na začátku školního roku sdělována žákům.
3. Součástí hodnocení může být i aktivní zapojení žáka do výukového procesu. Hodnocení za zapojení se do vyučovací hodiny (i záporné) je žáku sdělováno na konci této vyučovací hodiny.
4. Učitel oznamuje žákům výsledek každé klasifikace – po ústním vyzkoušení v příslušné hodině, hodnocení písemného zkoušení do 14 dnů od napsání písemné práce. Žák dostane opravenou písemnou práci k nahlédnutí.
5. Ústní zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, je nepřípustné zkoušení žáků beze svědků v kabinetech. Výjimka je možná pouze při diagnostikované poruše, kdy je tento způsob doporučen psychologem, nebo je odsouhlasen vedením školy v případě ověřovací zkoušky (čl.1 odst.5). Při zkoušení je přítomen minimálně jeden další pedagog z příslušné předmětové komise.
6. Zkoušení rozvrhne učitel rovnoměrně na celé klasifikační období.
7. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut nebo jejíž obsah uzavírá větší probraný tématický celek nebo látku delšího časového období, vyučující žáky informuje předem a zapíše termín této zkoušky do přehledu písemného plánovaného zkoušení nejdéle do čtvrtka do 14 hodin v předcházejícím týdnu.
8. V jednom týdnu mohou žáci psát ve třídě maximálně 3 „velké“ práce a v jednom dnu maximálně jednu tuto písemnou práci. Toto se nevztahuje na písemné práce z volitelných předmětů, tyto práce se do písemného přehledu zkoušení nezapisují.
9. V případě, že vyučující stanoví pro žáka náhradní písemné zkoušení, je v kompetenci učitele určit termín tohoto zkoušení. Při úmyslném vyhýbání se plánovanému zkoušení ředitelství doporučuje vyučujícím, aby náhradní písemné práce zadávali žákům až v týdnu před uzavřením klasifikace za 1., resp. 2.pololetí. Krátké orientační písemné zkoušení vyučující není povinen žákům předem sdělovat.
10. Uvedená pravidla se nevztahují na třídy: 1.A,B, 2.A,B. V těchto třídách termíny a oznamování písemného zkoušení jsou v kompetenci každého vyučujícího.

5.                 Klasifikace žáků

1. U žáků, jejichž absence v jednotlivém předmětu přesáhla 25% (u žáků s individuálním vzdělávacím plánem 50%) nebo nezískali dostatečný počet známek (z viny žáka) pro uzavření klasifikace, může vyučující požadovat ověření znalostí žáka dodatečnou ověřovací zkouškou. Tuto skutečnost projedná se zástupcem ředitele, který po dohodě s vyučujícím stanoví termín ověřovací zkoušky. O rozsahu (maximálně učivo daného pololetí) i formě zkoušky rozhodne vyučující. Zkouška bude mít zásadní vliv na celkovou klasifikaci žáka. Žák může v jednom dni konat maximálně jednu ověřovací zkoušku. Tato zkouška není zkouškou komisionální.
2. Případy žáků zaostávajících ve studiu se projednávají zpravidla na pedagogické radě (listopad, duben) a jsou dány prokazatelně a neprodleně na vědomí zákonnému zástupci žáka třídním učitelem. V mimořádném případě se zaostávání žáka projednává i mimo termín pedagogické rady za přítomnosti ředitele (v případě jeho dlouhodobé nepřítomnosti zástupce ředitele) a třídního učitele. Výsledky jednání sdělí třídní učitel neprodleně prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka.
3. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) informují ostatní vyučující o skutečnostech v osobním životě žáka, které by mohly negativně ovlivnit jeho studijní výsledky.
4. Nelze-li žáka ze závažných důvodů (zdravotní, rodinné) hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za 1. pololetí nehodnotí.
5. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro stanovení jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, nemůže postoupit do vyššího ročníku. O případném opakování ročníku rozhoduje ředitel školy.
6. Žák, který na konci 2. pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, může konat z těchto předmětů opravné zkoušky nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který se bez vážné omluvy k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován z vyučovacího předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.

Obsahem opravné zkoušky je

• látka 2. pololetí, pokud žák v 1. pololetí prospěl
• látka celého ročníku, pokud žák neprospěl v 1. i 2. pololetí .
  • Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, písemně požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení žáka se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém ředitelem (v případě jeho dlouhodobé nepřítomnosti zástupcem ředitele) se zákonným zástupcem žáka či zletilým žákem.

1. Prospěch v jednotlivých předmětech je klasifikován stupni 1–5 (výborný až nedostatečný)
2. Klasifikace zahrnuje
   1. stupeň osvojení a jistoty, s níž žák ovládá učivo,
   2. schopnost samostatného úsudku,
   3. schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností,
   4. samostatnost a aktivitu při řešení úkolů,
   5. soustavnost a svědomitost v práci,
   6. úroveň vyjadřování.

1 = prospěch výborný – Žák ovládá požadované poznatky uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené vědomosti a dovednosti pro řešení praktických i teoretických úkolů. Samostatně hodnotí jevy a zákonitosti.

2 = prospěch chvalitebný – Žák ovládá poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně nebo na základě menších podnětů učitele je schopen osvojené vědomosti a dovednosti uplatňovat, nevyskytují se podstatné chyby.

3 = prospěch dobrý – Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených vědomostí a dovedností nepodstatné nedostatky, je schopen je uplatňovat s pomocí učitele.

4 = prospěch dostatečný – Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených vědomostí a dovedností závažné nedostatky, v uplatňování poznatků se vyskytují závažné chyby, jež ale dovede s pomocí učitele opravit.

5 = prospěch nedostatečný – Žák si požadované vědomosti a dovednosti neosvojil, má v nich závažné nedostatky, které není schopen opravit ani s pomocí učitele.

1. Při dílčí klasifikaci může vyučující využívat kromě tradiční klasifikace také bodový systém, procentuální systém, kladná a záporná znaménka atd. za předpokladu, že je s nimi žák předem seznámen. Jakýkoliv způsob dílčího hodnocení však musí být objektivně a jednoznačně převoditelný na celkovou klasifikaci uvedenou v citované vyhlášce. Stupeň prospěchu nemusí odpovídat aritmetickému průměru dosaženého hodnocení. Vyučující je však povinen klasifikace objektivně zdůvodnit.
2. Do vyššího ročníku postoupí žák, který splní podmínky dané zákonem č. 561/2004 (školský zákon), § 52, odst. (1) a § 69 odst. (4).

6.                 Klasifikace při opravných zkouškách

1. Opravná zkouška je vždy zkouškou komisionální. Výsledné hodnocení je dáno pouze známkou z této zkoušky.
2. Žák může konat v jednom dni pouze jednu opravnou zkoušku.
3. Postup je stanoven dle §69 zákona 561/2004.

7.                 Klasifikace při maturitních zkouškách

1. Klasifikace při maturitní zkoušce se řídí nejnovější platnou maturitní vyhláškou MŠMT.

8.                 Klasifikace chování

1. Klasifikaci chování stupněm 1 nebo 2 navrhuje třídní učitel, který přitom zohledňuje doporučení ostatních vyučujících. Ve sporných případech rozhoduje ředitel na základě doporučení pedagogické rady.

• Stupeň 1 (velmi dobré): Žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu. Ojediněle se dopouští méně závažných přestupků.
• Stupeň 2 (uspokojivé) : Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly slušného chování a ustanoveními školního řádu. Žák se dopustil závažného přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků.
• Stupeň 3 (neuspokojivé): Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s  pravidly slušného chování a ustanoveními školního řádu. Žák se dopustil velmi závažného přestupku nebo se opakovaně dopouští závažných přestupků.

1. O klasifikaci chování stupněm 3 rozhoduje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele případně jiného vyučujícího.

9.                 Výchovná opatření

Pochvaly

1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské či školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit pochvalu za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci.
3. Pochvala ředitele školy může být udělena také v následujících případech:
   • vítězství v okresním kole soutěže pro žáky škol vyhlašované MŠMT
   • umístění do 3. místa v krajském kole soutěže pro žáky škol vyhlašované MŠMT
   • účast v celostátním kole soutěže pro žáky škol vyhlašované MŠMT
   • za významné umístění i v jiných soutěžích (uměleckých, sportovních, naukových)
   • za mimořádnou práci pro školu
   • prospěch s vyznamenáním po celou dobu studia
4. Ústní nebo písemná pochvala je udělována žákovi před kolektivem třídy třídním učitelem nebo ředitelem školy. Všechny pochvaly se udělují formou zápisu na zvláštním formuláři školy. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů.

Kázeňská opatření

1. Kázeňská opatření se ukládají podle §31 Školského zákona za závažné nebo opakované porušení školního řádu, a to bezprostředně po jeho zjištění. Mají následující posloupnost a lze je udělit jen jednou v daném školním klasifikačním období
   • napomenutí třídního učitele
   • důtka třídního učitele
   • důtka ředitele školy
2. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy. Při udělení důtky oznámí ředitel školy nebo třídní učitel důvody udělení kázeňského opatření písemně prokazatelným způsobem zákonným zástupcům žáka. Opatření se zaznamenává do třídního výkazu.
3. Podmíněné vyloučení ze studia může žákovi udělit ředitel školy v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení je stanovena zkušební lhůta, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák ve zkušební době dalšího zaviněného porušení školního řádu, může být ze studia vyloučen.
4. Každé prokázané užití alkoholu a psychoaktivních látek nebo jejich distribuce bude považováno za zvláště závažné porušení školního řádu.

10.           Vedení dokumentace

1. V třídním výkazu a počítači je zaznamenán vyučovací předmět, z něhož byla povolena opravná zkouška nebo zkouška v náhradním termínu, její datum a její hodnocení.
2. Vysvědčení je vydáno až po vykonání této zkoušky, a to s datem jejího konání; na konci klasifikačního období je žákovi vydán jen výpis vysvědčení s příslušnou doložkou oznamující termín opravné zkoušky.

11.           Neklasifikování žáků

1. Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen.
2. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře.
3. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. Toto uvolnění musí být zapsáno v třídním výkazu a počítači a na vysvědčení u příslušného předmětu poznámkou „Uvolněn(a)“.

12.           Sebehodnocení žáků

1. Smyslem sebehodnocení je přivést žáka k posouzení, uvědomění si úrovně svého rozvoje, naučit se formulovat opatření, která pro svůj další rozvoj učiní a následně posoudit svůj vlastní pokrok. Tím ho přivést k autoregulaci svého učení a zodpovědnosti za své výsledky.

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími způsobem přiměřeným věku žáků. V jednotlivých učebních oblastech předem stanovíme a žákům sdělíme základní učební požadavky, jasně formulujeme, jaké dovednosti si žáci mají osvojit, čemu se mají naučit, upozorňujeme je, jaké činnosti nebo pokusy budou provádět, o čem budeme hovořit. Žákům předkládáme reálné a dosažitelné cíle, známky nejsou jediným zdrojem motivace.
2. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.
3. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:
   • co se mu daří
   • co mu ještě nejde, jaké má rezervy
   • jak bude pokračovat dál
4. Pedagogové vedou žáka k tomu, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Sebehodnocení žáků nenahrazuje klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale pouze doplňuje a rozšiřuje evaluační procesy a více aktivizuje žáka.
5. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti:
   • zodpovědnost
   • motivace k učení
   • sebedůvěra
   • vztahy v třídním kolektivu.

V Pardubicích 1. 9. 2015

Mgr. Luděk Burian
ředitel školy

PŘÍLOHA KLASIFIKAČNÍHO ŘÁDU

Nejnižší možný počet známek u každého žáka za klasifikační období byl stanoven na základě dohody členů jednotlivých předmětových komisí. Konkrétní počet známek si určí každý vyučující.

Český jazyk	vyšší gymnázium 1x ústní zkoušení, 1x slohová práce, 1x jazykový test, 1 x diktát nižší gymnasium 1x slohová práce, 2x jazykový test, 2 x diktát
Anglický jazyk:	5x písemné zkoušení (cvičení z gramatiky, porozumění psanému textu, poslech, psaný projev) 2x ústní projev 1 závěrečná písemná práce
Německý jazyk:	nižší gymnázium 5x písemné zkoušení,  1x ústní projev vyšší gymnázium 5x písemné zkoušení, 1x ústní projev, 1x závěrečná písemná práce
Francouzský jazyk:	6x písemné zkoušení (např. cvičení z gramatiky, porozumění psanému textu, poslech, psaný projev, závěrečná písemná práce…)· 1x ústní projev
Ruský jazyk	5x písemné zkoušení 1x ústní projev 1x závěrečná písemná práce
Konverzace v cizím jazyce	1x ústní projev 4x písemný projev
Základy společenských věd:	1x ústní zkoušení 2x písemný test
Dějepis:	1x ústní zkoušení 2x písemná práce
Zeměpis:	5 známek, maturitní ročník II. pololetí 3 známky
Matematika:	vyšší gymnázium – 7 známek nižší gymnázium – 7 známek
Fyzika:	maturitní ročníky – 3 známky ostatní ročníky – 5 známek
Chemie:	4 známky
Biologie:	4 známky
Informatika:	osmileté studium: 3. r. 2 známky 4. r. 4 známky 5. r. 4 známky 6. r. 4 známky 8. r. 2 známky čtyřleté studium: 1. r. 4 známky 2. r. 2 známky 4. r. 2 známky
Výtvarná výchova:	nižší gymnázium – 3 známky vyšší gymnázium – 2 známky
Hudební výchova:	nižší gymnázium – 3 známky vyšší gymnázium – 2 známky
Tělesná výchova:	komplexní hodnocení žáků na základě jejich· výsledků z jednotlivých disciplín přístupu k TV osobnímu zlepšení a snaze….

V maturitním ročníku ve 2. pololetí se může snížit požadovaný počet známek na polovinu.

 

DODATEK KLASIFIKAČNÍHO ŘÁDU PRO CIZÍ JAZYKY:

V případě kombinované výuky cizího jazyka českým vyučujícím a rodilým mluvčím je požadováno alespoň jedno ústní zkoušení a jedna známka z písemného projevu od obou vyučujících.

 

---